Já pracoval pro pekařství dva roky zdarma, abych Mirce pomohl znovu postavit pekařství na nohy, protože osoby jímž byla správa a provoz pekárny svěřena, včetně většiny zaměstnanců, pekárnu léta tunelovaly a rozkrádaly. Když jsme se po dvou letech útrap a téměř každodenního dojíždění do Unhoště rozešli, byl dluh stažený z 800tisíc na pouhých 100tisíc. Pracoval jsem jako prokura a holka pro všechno zdarma. Ano čtete dobře. ZDARMA. Když jsem odcházel, zůstala mimo jiných, ještě neproplacená faktura za obaly na chleba. Do teď mě Mirko dlužíš 10.000,-. A ty napíšeš, že já nespolupracuji. Tohle jsem si nezasloužil. Do teď mě mrzí, jak si se zachovala. Přeji Vám, ať se Vám daří. Ty rampouchy jen připomínají osud našeho přátelství.
