26/09/2026
Někdy vám stačí jedna zpráva a máte krásnější den. ❤️
Před chvilkou mi “během svatby” přistála tahle zpráva od maminky nevěsty:
„Posílám foto dortu, za chvilku se bude krájet, jinak jsou všichni nadšení ze zákusků. Děkujeme ❤️“
A já?
Já jsem samozřejmě úplně normálně profesionálně pokračovala v práci…
…čili jsem se usmívala jak měsíček na hnoji, dojetím málem uronila slzu (jako včera u kytičky) a říkala si: JO! PŘESNĚ KVŮLI TOMUHLE TO DĚLÁM. 🥹😂❤️
Protože dort v tu chvíli už není jen dort.
Já ho upeču, naplním, namažu, ozdobím, asi tak stokrát obejdu, zkontroluju, znovu zkontroluju, přemýšlím, jestli jsem ho zkontrolovala dostatečně… 😂 a pořád si říkám, jestli je dostačující …
Pak ho předám … a vyšlu ho do světa.
A najednou mi přijde fotka přímo ze svatby.
Novomanželé vedle něj.
Kolem jejich velký den.
A můj dort čeká na chvíli, kdy do něj někdo poprvé řízne. 🤍
A víte, co mě na tom baví úplně nejvíc?
Že kromě krásných fotek dortu mám i fotku z ledničky. 😂
Protože přesně tam se odehrává ta méně instagramová část cukrářského života.
Žádné romantické světlo. Žádná svatební výzdoba. Jen dort, lednička a moje nervová soustava na pochodu. 😂😂
Ale právě tyhle zprávy a fotky jsou pro mě strašně moc.
Protože znamenají, že jste spokojení. Že si na mě vzpomenete i uprostřed svého velkého dne. A že můžu být malinkou součástí vašich velkých okamžiků. ❤️
Takže děkuju.
Za důvěru. Za zprávu. Za fotku. Za „všichni jsou nadšení“.
A hlavně za to, že můžu pořád dělat práci, která mě občas přivádí k šílenství… 😂
ale pak mi pošlete něco takového a já si řeknu:
Jo. Tak zase příště upeču další dort. 😁🎂❤️
A teď už jen doufám, že po rozkrojení byl stejně boží jako před ním. 😍
